Vesmírný dalekohled Euclid Evropské kosmické agentury (ESA) identifikoval 31 kvasarů z raného vesmíru, včetně dvou, které stanovily nový rekord ve vzdálenosti. Dva nejstarší, s rudým posuvem 7,77 a 7,69, zářily, když byl vesmír starý pouhých 670 milionů let – zhruba 5 % jeho současného stáří – a jejich světlo k nám cestovalo více než 13 miliard let.
Kvasary jsou poháněny supermasivními černými dírami pohlcujícími okolní plyn a prach a dvojice objevená Euclidem zářila jasem odpovídajícím biliónu Sluncí, čímž překonala dosavadní rekord rudého posuvu 7,64 z roku 2021. Z 31 nově objevených kvasarů jich 12 pochází z prvních 770 milionů let existence vesmíru, což více než zdvojnásobuje počet dosud známých kvasarů z tohoto vzdáleného období.
Výzkum vedl Daming Yang z Leidenské univerzity spolu s širším konsorciem Euclid – více než 2 000 vědců ze 300 institucí v Evropě, USA, Kanadě a Japonsku. Výsledky publikované v časopise Astronomy & Astrophysics řeší jednu z největších záhad astrofyziky: jak takto masivní černé díry dokázaly vyrůst tak rychle. Data také pomohou astronomům studovat epochu reionizace a poslouží připravované misi vesmírného dalekohledu Nancy Grace Roman od NASA.