Výzkumníci z Chalmersovy technické univerzity ve Švédsku nalezli nový způsob, jak dramaticky zlepšit supravodiče — nikoliv změnou jejich chemického složení, nýbrž vytvořením nanometrových hřebenů a prohlubní na povrchu, na němž supravodič spočívá. Tým ukázal, že tyto drobné technicky vytvořené vzory stabilizují supravodivost při vyšších teplotách a pod mnohem silnějšími magnetickými poli — kombinace, jejíhož dosažení si dříve vyžadovalo zcela nové materiály.
Průlom využívá ultratenkých filmů z oxidu ytria, bária a mědi (kupratový supravodič) nanesených na speciálně připravený substrát z oxidu hořečnatého. Předúpravou substrátu za vysokých teplot ve vakuu vědci vytvořili přesné povrchové struktury o šířce pouhých nanometrů, čímž změnili chování elektronů v překrývajícím se filmu — aniž by se dotkli jeho chemického složení. Práce byla publikována v Nature Communications a na mezinárodní spolupráci se podílely týmy ze Švédska, Itálie, Francie, Německa a Indie pod vedením profesorky Floriany Lombardi.
Elektronika spotřebovává odhadem 6–12 % světové elektřiny. Supravodiče, vedoucí elektřinu bez odporu, by mohly toto číslo výrazně snížit — stávající supravodiče však stále vyžadují chlazení na přibližně minus 200 °C a oslabují je silná magnetická pole využívaná v přístrojích MRI, kvantových počítačích a energetických sítích. Přístup z Chalmersu nabízí praktický nový návrhový princip, jak obě překážky překonat současně.