Vědci z McGillovy univerzity a kolumbijského Centro de Investigaciones Paleontológicas popsali dosud nepoznaný vzorec evolučních změn na základě fosilií ze spodnokřídové formace Paja poblíž Villa de Leyva. Nazvali ho „biotická inflexe“: období, kdy se linie blížící se zániku překrývají s novými skupinami, které teprve začínají diverzifikovat, a to bez hromadného vymírání mezi nimi.
Společenstvo pojmenované Paja Biota uchovává přeživší starších jurských skupin vedle novějších křídových linií, včetně obřích mořských plazů a žraloků. Považuje se za jedno z ekologicky nejsložitějších mořských společenstev, jaké byly dosud nalezeny.
Autoři bohatství připisují vzácné kombinaci podmínek: skleníkovým teplotám, vysoké hladině moří, živinami bohatým pobřežním vodám a novým mořským propojením mezi východním Pacifikem a raným Atlantikem. Podle nich je třeba více vzorků a přesnější datování, aby se zjistilo, jak rozšířený tento vzorec je.