Tým vedený Dr. Guyem Paxmanem z Durhamské univerzity odhalil pod ledovým štítem východní Antarktidy rozsáhlou vějířovitou síť 30 podledovcových pánví a spojil tak útvary dříve mapované odděleně do jediné struktury kontinentálního měřítka, kterou nazvali Vějířovitá pánevní provincie východní Antarktidy. Pánve ukryté místy pod více než tři kilometry silným ledem se sbíhají do jediného otočného bodu na 86,4 stupních jižní šířky a 129,9 stupních východní délky a zahrnují i známé pánve Wilkes a Aurora i pánev s jezerem Vostok, největším podledovcovým jezerem na Zemi.
Provincie podle vědců vznikla takzvaným "rozloženým rotačním rozpínáním", při němž se kontinentální kůra roztahovala od pevného bodu, jak se před zhruba 150 miliony let oddělovala Antarktida od Austrálie. Vzorec přirovnávají k roztažené dlani: základ palce zůstává ukotvený, zatímco prsty se rozevírají a v mezerách mezi nimi vznikají trojúhelníkové pánve.
Kromě toho, že přepisuje část tektonické historie Antarktidy, tato skrytá krajina dnes ovlivňuje, jak led teče a kde se hromadí tavná voda, a může tak působit na stabilitu částí ledového štítu nejzranitelnějších vůči změně klimatu. Modely naznačují, že podloží by se po odstranění ledu mohlo zvednout až o kilometr. Studie byla zveřejněna v časopise Nature Geoscience 3. června 2026.