Desetiletá studie vedená Birminghamskou univerzitou zjistila, že obezita zanechává v pomocných T buňkách (CD4+ lymfocytech) trvalou molekulární „paměť“, která může přetrvávat 5 až 10 let po zhubnutí. Otisk vzniká pomocí DNA metylace — chemických značek, které mění aktivitu genů, aniž by měnily samotnou sekvenci DNA — a ovlivňuje dráhy řídící buněčný „úklid odpadu“ (autofagii) a stárnutí imunitního systému (senescenci).
Tým vedený profesorem Claudiem Maurem, spolu s doktorkou Belindou Nedjai (Queen Mary University London) a profesorem Andym Hoganem (Maynoothská univerzita v Irsku), analyzoval imunitní buňky ve čtyřech skupinách: u pacientů na injekcích na hubnutí, u lidí s obezitou vzniklou v raném dětství kvůli Alströmovu syndromu, u účastníků desetitýdenního cvičebního programu a u pacientů podstupujících operaci s obezitou i bez ní, doplněné o myší modely na vysokotučné dietě.
Zjištění, publikovaná 1. září v časopise EMBO Reports, pomáhají vysvětlit dlouhodobou klinickou záhadu: proč lidem, kterým se podaří úspěšně zhubnout, často zůstává zvýšené riziko cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a některých typů rakoviny. Výzkumníci uvádějí, že dlouhodobé udržování váhy po dobu několika let by mělo „paměť na obezitu“ postupně vymazat, ale krátkodobé zhubnutí samo o sobě k resetování tohoto imunitního rizika nemusí stačit.