Astronomové pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu objevili čtyři bílé trpaslíky, kteří po desetiletí unikali pozornosti — každý se skrýval ve dvojhvězdném systému vedle mnohem jasnějšího červeného trpaslíka. Tým vedený Mairi OBrienovou z University of Warwick spolu s vědci z University of Colorado Boulder použil Hubbleovy ultrafialové spektrografy k oddělení slabého světla bílých trpaslíků od záře jejich společníků — v ultrafialovém spektru totiž mrtvé hvězdy vynikají mnohem zřetelněji než ve viditelném světle.
Všechny čtyři systémy leží zhruba do 65 světelných let od Země. Jeden z nich, G 203-47, je nyní devátým nejbližším známým bílým trpaslíkem ke Slunci; potvrzení jeho existence trvalo 27 let od chvíle, kdy si astronomové poprvé všimli nápadného gravitačního kolébání červeného trpaslíka. G 203-47 navíc vědce překvapil slabým rentgenovým zářením a tím, že jeho červený trpaslík se otočí kolem osy jednou za více než 100 dní, přestože kolem mrtvého společníka oběhne za pouhých 14,9 dne — podle týmu jde o důkaz, že tyto dvojhvězdné páry prošly velmi odlišným vývojem.
Bílí trpaslíci měli teplotu mezi 5 300 a 6 300 kelviny a analýzu doplnila data z rentgenového dalekohledu Swift. Objev rozšiřuje malý, ale rostoucí katalog blízkých hvězdných pozůstatků a ukazuje, kolik mrtvých hvězd se možná stále skrývá v záři na první pohled obyčejných sousedů.