Výzkumníci z Brownovy univerzity a Michiganské univerzity pod vedením staršího vědce Yasutaky Nagaoky syntetizovali stříbrné nanočástice ve tvaru komolých osmistěnů (přezdívané „mecony“) a obalili je lepkavými molekulami tak, aby se samy skládaly jako nanorozměrné kostky LEGO. V časopise Science tým popsal, jak stabilizoval mezilehlou krystalovou fázi ležící mezi dvěma nejběžnějšími uspořádáními kovů, plošně centrovanou kubickou (FCC) a prostorově centrovanou kubickou (BCC) mřížkou, tedy přechodový stav předpovězený Nišijamovou-Wassermannovou cestou, který se ale dosud nikdy nepodařilo v reálném materiálu zachytit.
Výsledná supermřížka vykazuje „hluboce silnou vazbu mezi světlem a hmotou“ za pokojové teploty: elektrony ve stříbrných částicích kmitají v souznění se světelnými vlnami a stávají se kvantově provázanými. Takové chování se obvykle objevuje jen v blízkosti absolutní nuly, a právě proto je jeho pozorování za pokojové teploty pozoruhodné.
„Pokaždé, když se podaří identifikovat novou fázi hmoty, objeví se nové aplikace,“ řekl chemik Ou Chen z Brownovy univerzity. Tyto neobvyklé optické vlastnosti by mohly posloužit budoucím systémům kvantových počítačů a kvantového snímání.