Vědci z Univerzity v Cambridge pod vedením Dr. Andráse Lakatose vypěstovali z pacientských kmenových buněk miniaturní lidský systém propojeného mozku a míchy, v němž nervová vlákna překlenula mezeru mezi dvěma organoidy a vytvořila funkční okruh, který dokázal vyvolat i drobné stahy svalů. Model, publikovaný v časopise Cell Reports, nabízí vzácný pohled na lidské tkáni, jak vznikají a selhávají spojení řídící pohyb.
Tým zjistil, že axony se po poškození dokázaly obnovit jen přibližně do 150. dne vývoje, což odpovídá polovině těhotenství, poté genetický „přepínač“ regeneraci výrazně omezí. Prohledáním databází léků identifikovali lynestrenol, existující hormonální lék používaný při menstruačních poruchách a antikoncepci, který výrazně podpořil obnovu nervových vláken v poškozených neuronech.
Zjištění zpochybňuje dlouho zastávaný názor, že poškození nervů v centrální nervové soustavě je trvalé, a naznačuje, že ochrnutí po poranění míchy by jednou mohlo být alespoň částečně zvratné opětovnou aktivací vlastních spících opravných drah těla. Protože je model postaven z lidských buněk, mohl by také urychlit testování léčby, která opakovaně selhávala při přenosu ze zvířecích studií.