Vědci z Paul Scherrer Institute a ETH Curych experimentálně potvrdili takzvaný optický Magnusův jev — jemný kvantový efekt, při němž ostře zaostřený laserový paprsek interaguje nejsilněji s atomem mírně mimo střed paprsku, nikoli přímo v jeho středu, jak se dlouho předpokládalo.
Tým použil jediný iont vápníku, udržovaný téměř bez pohybu v elektromagnetické pasti, jako extrémně citlivou sondu. Posouváním iontu přes různé body zaostřeného laserového paprsku a měřením síly interakce v každé poloze zaznamenali boční posun o pouhých stovkách nanometrů. Velikost posunu závisí pouze na vlnové délce světla, nikoli na tom, jak ostře je paprsek zaostřený, což odpovídá teoretické předpovědi, kterou před lety formulovali vědci z univerzity v Amsterdamu.
Efekt má význam pro kvantové počítače: lasery se běžně používají k extrémně přesnému ovládání jednotlivých atomů jako kvantových bitů (qubitů), a tento skrytý posun by mohl být zdrojem nežádoucích chyb, tzv. dekoherence. Vědci ale uvádějí, že stejný jev by naopak mohl posloužit jako nový nástroj pro propojování qubitů mezi sebou. Práce vyšla v časopise Physical Review Letters, hlavním autorem je Philip Leindecker.