Geologové z Marylandské univerzity, Lawrence Berkeley National Laboratory a Havajské univerzity prokázali, že seismické vlny z otřesů Měsíce (moonquakes) lze využít k detekci a mapování vodního ledu ukrytého pod povrchem Měsíce. Tým vedený Nicholasem Schmerrem a Harrisonem Lisabethem zjistil, že vibrace se v ledem bohaté půdě šíří dvakrát až třikrát rychleji než v suchém měsíčním prachu a energie se od ledu odráží podobně jako zvuk od zdi — vzniká tak měřitelný signál, který lze zachytit ze vzdálenosti stovek metrů.
Tým kombinoval laboratorní experimenty na vulkanické hornině napodobující měsíční prach, rentgenové zobrazování, tepelné modelování oblasti jižního pólu Měsíce a počítačové simulace otřesů procházejících podzemním ledem. Metoda by vědcům mohla umožnit sestavit mapu ložisek ledu ještě předtím, než se povrchu dotkne první vrták, a to až do hloubky téměř 800 metrů.
Načasování není náhodné: čínská mise Chang'e-7, která ponese vlastní seismometr, má přistát poblíž kráteru Shackleton koncem roku 2026, a astronauti NASA v rámci programu Artemis plánují nasadit seismická čidla během misí k jižnímu pólu v roce 2028. Roztavený a přečištěný led by mohl sloužit jako pitná voda, elektrolýzou by z něj šlo získat kyslík k dýchání a vodík pro raketové palivo — a jeho původ může napovědět, jak se voda poprvé dostala do raného slunečního systému, včetně vzniku pozemských oceánů.