Rozpuštěný kyslík mizí z oceánů, jezer, řek i pobřežních vod po celém světě, ukazuje nová studie, kterou vedla Erica Ferrer z Národního centra pro ekologickou analýzu a syntézu Kalifornské univerzity v Santa Barbaře spolu s bioložkou oceánu Lisou Levin ze Scripps Institution of Oceanography. Podle výzkumníků je trend natolik závažný, že by se okysličování vod mělo stát desátou položkou v rámci tzv. Planetárních hranic — souboru prahových hodnot, kterými vědci sledují, jak moc lidstvo zatěžuje životodárné systémy planety.
Globální oceán ztratil za posledních 50 let zhruba 2 % svého průměrného obsahu kyslíku, zatímco řeky přicházejí o kyslík tempem přibližně 1–1,5 % za deset let. Hlavními příčinami jsou člověkem způsobené oteplování (teplejší voda váže méně rozpuštěného kyslíku), nadměrné znečištění živinami ze zemědělství a odpadních vod a narušené proudění hlubokých a vnitřních vodních vrstev. Část výsledných škod na vodních ekosystémech by mohla přetrvat po staletí a nemusí být v lidském časovém měřítku vratná.
„Zdraví a stabilita naší planety závisí na zdraví a stabilitě vodních ekosystémů, které ke svému fungování potřebují kyslík," uvedla Ferrer, hlavní autorka studie. Práce vyšla 30. června 2026 v časopise Limnology and Oceanography.