Výzkumníci z Indického institutu věd prokázali, že běžné kvasinkové buňky dokážou přežít podmínky podobné těm na Marsu. S využitím vysokointenzivní rázové trubice pro astrochemii (HISTA) ve Fyzikální výzkumné laboratoři v Ahmadábádu tým vystavil kvasinky rázovým vlnám o rychlosti 5,6násobku rychlosti zvuku — srovnatelným s dopady meteoritů na povrch Marsu — a působení perchlorátových solí v koncentracích naměřených v reálné marsovské půdě.
Navzdory těmto extrémním stresům kvasinkové buňky zůstaly naživu. Jejich tajemství spočívá v tvorbě ribonukleoproteinových (RNP) kondenzátů — drobných struktur bez membrány, které chrání a reorganizují mRNA pod stresem. Rázové vlny vyvolaly tvorbu dvou typů ochranných shluků zvaných stresové granule a P-tělíska, zatímco působení perchlorátů vedlo pouze ke vzniku P-tělísek. Když byly tyto obranné mechanismy vyřazeny, míra přežití dramaticky klesla.
Výsledky publikované v časopise PNAS Nexus naznačují, že jednoduché organismy mohou disponovat univerzálními strategiemi přežití, které by mohly fungovat i mimo Zemi. Přestože to nedokazuje existenci života na Marsu, výrazně to posiluje argumenty, že mikrobiální život by teoreticky mohl přežít drsné podmínky Rudé planety.
