Evropská centrální banka ve čtvrtek ponechala hlavní refinanční sazbu na 2,15 %, depozitní sazbu na 2 % a mezní zápůjční sazbu na 2,4 %. Rozhodnutí se očekávalo, ale doprovodné prognózy přinesly jestřábí překvapení: analytici ECB nyní očekávají průměrnou inflaci 2,6 % v roce 2026, což je výrazný nárůst oproti prosincovému odhadu blížícímu se 2 %. Hlavním viníkem jsou ceny energií vyhnané konfliktem s Íránem.
Růstový výhled se zhoršil ještě více. ECB snížila prognózu HDP pro rok 2026 na pouhých 0,9 % s mírným oživením na 1,3 % v roce 2027 a 1,4 % v roce 2028. Prezidentka Christine Lagardeová varovala, že výhled se stal "výrazně nejistějším," a poukázala na rostoucí rizika inflace a klesající rizika růstu — což je učebnicová definice stagflačního tlaku.
Rozhodnutí staví ECB do stále obtížnější pozice. S Federálním rezervním systémem, Bank of Japan a Australskou centrální bankou, které v březnu rovněž drží nebo zvyšují sazby, se globální měnová politika zpřísňuje právě v době, kdy válka s Íránem narušuje energetické trhy a obchodní toky. Trhy nyní téměř nepočítají se snížením sazeb ECB před koncem roku 2026.
