Tým vedený Dr. Yosefem Kiatem z Telavivské univerzity analyzoval devět výjimečně zachovaných fosílií dinosaura Anchiornis z východní Číny a zjistil, že tito okřídlení dinosauři byli nelétaví. Klíčový důkaz: jejich peří se přepeřovalo nepravidelně a chaoticky, na rozdíl od symetrické postupné výměny typické pro moderní létající ptáky — což je jasný znak neschopnosti letu.

160 milionů let staré exempláře patří ke skupině Pennaraptora, která se objevila zhruba před 175 miliony let a u které se předpokládá, že si peří původně vyvinula právě pro let. Zjištění naznačují, že cesta k ptačímu letu byla mnohem složitější, než se dosud předpokládalo — některé dinosauří linie si zřejmě vyvinuly schopnost létat, aby ji později opět ztratily, podobně jako dnešní pštrosi a tučňáci.

Studie publikovaná v časopise Communications Biology zpochybňuje dlouho přijímaný názor, že evoluce křídel směřovala jednosměrně k letu. Vědci z Tel Avivu, Číny a Spojených států říkají, že objev mění naše chápání toho, jak dinosauři a raní ptáci po desítky milionů let experimentovali se vzdušnou lokomocí.