Společná studie University of Queensland a University of Minnesota odhalila, že deprese může mít kořeny v zásadní energetické poruše na buněčné úrovni. Výzkumníci zjistili, že mladí dospělí s depresivní poruchou produkují abnormálně vysoké hladiny ATP — molekuly, která pohání veškerou buněčnou aktivitu — v klidu, ale jejich buňky nedokážou zvýšit produkci energie při kognitivní zátěži.
Tým použil ultrasilné 7-teslové zobrazování mozku a analýzu krevních buněk u 25 mladých dospělých ve věku 18–25 let. Výsledky ukázaly stejný vzorec dysregulace ATP v mozkové tkáni i v periferních krevních buňkách současně — poprvé v historii. „Únava je častým a obtížně léčitelným příznakem deprese a nalezení správné léčby může trvat roky,“ uvedla docentka Susannah Tye. Dr. Roger Varela dodal, že buňky se zdají být „přetížené již v rané fázi onemocnění, což může vést k dlouhodobým problémům.“
Zjištění publikovaná v časopise Translational Psychiatry naznačují, že příznaky deprese jako únava, nízká motivace a kognitivní pomalost mohou pramenit z mitochondriální dysfunkce, nikoli pouze z chemické nerovnováhy. Pokud se krevní vzorce ATP potvrdí jako biomarkery, lékaři by jednou mohli diagnostikovat depresi jednoduchým krevním testem a přizpůsobit léčbu individuálně.
