Čína postavila umělou inteligenci do centra svého 15. pětiletého plánu (2026–2030), kde je AI zmíněna 52krát oproti pouhým 11 zmínkám v předchozím plánu. Iniciativa "AI Plus" si klade za cíl integrovat AI do 90 % čínské ekonomiky do roku 2030, přičemž hodnota sektoru má přesáhnout 10 bilionů jüanů (1,45 bilionu dolarů). Zheng Shanjie, šéf čínské Národní komise pro rozvoj a reformy, oznámil tyto cíle 6. března během Národního lidového shromáždění.

Kromě AI Peking nastínil ambiciózní cíle v oblasti kvantových počítačů, sítí 6G, humanoidní robotiky, rozhraní mozek-stroj a jaderné fúze. Plán požaduje "urychlení průlomů v základních technologiích AI, včetně vysoce výkonných čipů a základních modelů" — přímá reakce na americké exportní kontroly pokročilých polovodičů. Představitelé také popsali plány nasazení robotů v odvětvích s nedostatkem pracovních sil a AI agentů schopných fungovat s minimálním lidským dohledem.

Plán rovněž nařizuje "systém řízení rizik po celý životní cyklus" pro AI, zahrnující bezpečnostní monitoring, nouzové protokoly, etické směrnice a regulace vlastnictví obsahu generovaného umělou inteligencí. Dvojí důraz na rychlý rozvoj i bezpečnostní dohled signalizuje snahu Číny vyvážit závratnou expanzi AI s regulační kontrolou.