Čínské ministerstvo obchodu uvalilo rozsáhlé exportní kontroly na 20 japonských subjektů napojených na japonskou armádu, včetně divizí Mitsubishi Heavy Industries, Kawasaki Heavy Industries, IHI Corporation a Fujitsu. Dalších 20 firem, včetně Subaru a Mitsubishi Materials, bylo zařazeno na monitorovací seznam vyžadující individuální exportní licence. Zákaz se vztahuje na sedm kritických vzácných zemin — mimo jiné dysprosium, yttrium a samarium — nezbytných pro výrobu zbraní, letadel a elektroniky.
Peking zdůvodnil omezení jako reakci na japonskou "remilitarizaci" a jaderné ambice, čímž eskaloval napětí, které se vystupňovalo po protajwanských výrocích premiérky Sanae Takaichi a jejím drtivém volebním vítězství. Japonsko plánuje zdvojnásobit výdaje na obranu na 2 % HDP do března, čímž se stane jedním z největších vojenských výdajců na světě. Zástupce tajemníka kabinetu Kei Sató označil opatření za "zcela nepřijatelná a hluboce politováníhodná."
Akcie japonských obranných firem po zprávě prudce klesly — IHI spadlo téměř o 7 %, Kawasaki Heavy ztratilo 5 % a Mitsubishi Heavy kleslo o 3,1 %. Analytici toto označují za nejvýznamnější čínský ekonomický nátlak na Japonsko od krize kolem ostrovů Senkaku v roce 2012.
