Vědci z Tartuské univerzity zrekonstruovali 26 genomů bakterie Yersinia pestis z 11 archeologických nalezišť v Estonsku, Rusku, Anglii, Nizozemsku a Švýcarsku. Vzorky pocházejí ze 14. až 18. století a pokrývají velkou část druhé morové pandemie. Studie vyšla v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Tým zjistil výrazné rozšíření morových linií kolem let 1450-1500, kdy se bakterie rozdělila na tři důležité větve, pravděpodobně vytvořením nových hlodavčích rezervoárů. V Estonsku se mor opakovaně objevil už od konce 14. století a nová metoda datování propojila řadu genomů s konkrétními epidemiemi zaznamenanými v historických pramenech.
Data spojují vlny nemoci s lidskou činností, včetně třicetileté války (1618-1648) a Velké severní války (asi 1700-1721). Autoři uvádějí, že pochopení toho, jak se mor v Evropě usadil, přetrval a nakonec zmizel, může zlepšit sledování infekčních nemocí, které kolují dodnes.