Vědci z Caltechu vyvinuli křemíkové čipy, které vedou světlo téměř beze ztrát a svou účinností se vyrovnají optickému vláknu — u viditelných vlnových délek přitom výrazně předčí dosavadní technologie na čipu. Tým vedený profesorem Kerry Vahalou spolu s postdoktorandem Hao-Jing Chenem a doktorandem Kellanem Colburnem pokryl standardní křemíkové destičky germano-silikátovým sklem — stejným materiálem, jaký se používá v optických vláknech — a vytvaroval z něj spirálové vlnovody vyleštěné na atomární hladkost, aby se minimalizoval rozptyl světla.
Výsledky, publikované v časopise Nature, jsou pozoruhodné: u viditelných vlnových délek nová platforma překonává dosavadní rekord křemík-nitridu dvacetkrát a laserová zařízení postavená na těchto čipech udrží světlo koherentní stokrát déle než dřívější návrhy. Dvoucentimetrové čipy se vyrábějí na standardních 8- a 12palcových destičkách, takže by proces mohl škálovat pomocí existující infrastruktury pro výrobu čipů, aniž by byly potřeba exotické nové výrobní linky.
Průlom otevírá cestu k přesnějším optickým hodinám, gyroskopům a atomovým senzorům a mohl by výrazně zvýšit energetickou účinnost datacenterových spojů i kvantových počítačů. Práci financovaly agentura DARPA, Air Force Research Laboratory a britská Engineering and Physical Sciences Research Council, na výzkumu se podíleli i spolupracovníci z UC Santa Barbara, Leidenské univerzity a University of Southampton.
