Vědci z Centra pro výpočetní kvantovou fyziku (CCQ) při Flatiron Institute (Simons Foundation) a z Boston University vyřešili třídu kvantově-fyzikálních problémů, o nichž se dříve tvrdilo, že je zvládne pouze kvantový počítač — a to pomocí obyčejného notebooku. Studie publikovaná v časopise Science simulovala takzvaná Isingova spinová skla (neuspořádané systémy vzájemně interagujících magnetických částic) uspořádaná do čtvercových, krychlových a diamantových mřížek s stovkami kubitů.
Tým vedený Josephem Tindallem a Milesem Stoudenmirem oprášil algoritmus z 80. let a aplikoval jej na tenzorové sítě — matematické struktury, které dokážou zkomprimovat exponenciálně rostoucí vlnové funkce kvantových systémů. Tindall provedl první simulace na osobním notebooku pomocí open-source knihovny ITensor a dosáhl přesnosti srovnatelné s 5000kubitovým kvantovým žíhacím počítačem D-Wave, který si v březnu 2025 nárokoval výkon „za hranicí klasických počítačů“.
Výsledek znovu rozdmýchává debatu o tom, kde končí klasické výpočty a kde začíná skutečná kvantová výhoda. Výzkumníci nyní plánují rozšířit techniku na složitější elektronové systémy, což označují za „další velkou metu, kterou chtějí zdolat“.
