Doktorandka Linda Losurdo z Univerzity v Sydney sestrojila v uzavřených skleněných trubicích funkční analogii mezihvězdného prachu, díky čemuž mohou vědci prakticky zkoumat chemii, která možná zasela na Zemi semínko života. Spolu se svým školitelem, profesorem Davidem McKenziem, naplnila trubice dusíkem, oxidem uhličitým a acetylenem a poté na ně přivedla přibližně 10 000 voltů, čímž vyvolala doutnavý plazmatický výboj napodobující podmínky poblíž stárnoucích hvězd a pozůstatků supernov.
Tento proces rozložil molekuly plynu a umožnil jim znovu se spojit do nových pevných látek bohatých na molekuly CHON — uhlík, vodík, kyslík a dusík, tedy základní stavební kameny života. Infračervená měření laboratorně vytvořeného prachu odpovídala signaturám, které astronomové pozorují u skutečných mračen kosmického prachu, takže vědci nyní mohou tato prostředí studovat, aniž by museli čekat na vzorek z komety či asteroidu, který dorazí na Zemi.
„Je to, jako bychom si v laboratoři vytvořili kousek vesmíru v láhvi,“ řekla Losurdo. Práce, publikovaná v časopise The Astrophysical Journal, jí vynesla ocenění za nejlepší prezentaci na výročním setkání Meteoritické společnosti.