Astronomové pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba pořídili dosud nejjasnější pohled na to, jak si supermasivní černá díra obstarává plyn potřebný k růstu. Tým vedený vědci z Université de Montréal za účasti Michiganské státní univerzity zaměřil přístroj NIRSpec teleskopu JWST na galaxii NGC 4696, centrální galaxii kupy Centaurus, vzdálenou zhruba 145 milionů světelných let od Země.
Po téměř osmi hodinách pozorování spektrograf rozlišil rozsáhlé vlákno chladného plynu, které proudí přímo do rotujícího disku o šířce 800 světelných let obklopujícího černou díru, přičemž plyn v disku krouží rychlostí až 600 kilometrů za sekundu. Data zachytila struktury o velikosti pouhých 30 světelných let a odhalila do písmene S zakřivený akreční disk, který je nepřetržitě zásobován padajícím vláknem.
Závěry, publikované 14. července v časopise The Astrophysical Journal Letters, podporují myšlenku, že supermasivní černé díry recyklují své vlastní palivo: výtrysky ohřívají okolní plyn, který se později ochladí a znovu spadne dovnitř, aby černou díru opět nakrmil. Výsledek pomáhá vyřešit dlouho nezodpovězenou otázku, jak si tyto galaktické motory udržují růst po kosmické časové škále.