Britská vláda představila historicky první národní plán na boj proti tzv. věčným chemikáliím PFAS (per- a polyfluoralkylové látky). Tyto syntetické látky odolávají vodě, oleji i teplu, proto se masivně používají v obalech potravin, nádobí s nepřilnavým povrchem či hasicích pěnách. V přírodě se však prakticky nerozkládají a hromadí se v životním prostředí i lidském těle.

Plán zahrnuje zavedení zákonných limitů PFAS v pitné vodě, testování obalů potravin jako sáčků na popcorn či krabic na pizzu, zpřísnění pravidel pro průmyslové provozy a rozšířené monitorování půdy. Británie se také zavázala do prosince 2028 přiblížit evropským regulacím, které směřují k úplnému zákazu těchto látek, pokud nejsou nezbytné.

Kritici však upozorňují, že plán postrádá konkrétní časové harmonogramy a okamžitá regulační opatření. Chronická expozice PFAS i v nízkých koncentracích byla spojena s poškozením jater, zvýšeným cholesterolem, oslabenou imunitou, nízkou porodní hmotností a několika typy rakoviny. Podle zprávy EU by pokračující používání těchto látek mohlo Evropu stát až 1,7 bilionu eur do roku 2050.