Přesně před rokem prezident Trump oznámil rozsáhlá "reciproční" cla na téměř veškerý dovoz při ceremonii v Růžové zahradě Bílého domu nazvané "Den osvobození." Cla zavedla minimální 10% sazbu na veškerý import, s tarify až 50 % pro 57 obchodních partnerů. Trump sliboval renesanci amerického průmyslu a miliony nových pracovních míst. Data ukazují zcela odlišný příběh.

Od dubna 2025 do února 2026 USA ztratily 89 000 pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu — zhruba 9 000 měsíčně — zatímco celkově zaniklo 190 000 dělnických pozic. Vstupní náklady prudce vzrostly: vstupy pro výrobu primárních kovů stouply o 17,41 %, pro elektrická zařízení o 9,90 % a pro oděvní prodejny o 15,27 %. Průzkum Federální rezervní banky v Richmondu zjistil, že 41 % firem upravilo své náborové plány kvůli nejistotě vyvolané cly, a deficit obchodní bilance USA dosáhl v roce 2025 historického maxima.

V únoru 2026 Nejvyšší soud rozhodl, že Trumpovo použití nouzových pravomocí k zavedení cel bylo protiústavní. Vláda vybrala přibližně 166 miliard dolarů od více než 330 000 firem, než padlo rozhodnutí, a americká celní správa nyní buduje systém pro zpracování vrácení těchto peněz. Analytici konstatují, že cla vynesla méně příjmů, než se předpokládalo, nepřinesla návrat výroby do USA a především zvýšila ceny pro americké spotřebitele.