Vědci ze Stanford Medicine vedení vývojovým biologem Kylem Lohem zjistili, že lidský mozek se vyvíjí ze dvou zcela odlišných populací progenitorových buněk, a nikoli z jednoho společného základu, jak dosud tvrdily učebnice. Buňky exprimující gen Otx2 dávají vzniknout přednímu mozku a středmozku, které zajišťují řeč, vědomí a abstraktní myšlení, zatímco samostatná populace exprimující gen Gbx2 vytváří prodloužený mozek (hindbrain), jenž řídí dýchání, srdeční tep a spánek. Obě populace se nikdy nepřekrývají a od nejranějších fází embryonálního vývoje se vyvíjejí odděleně.

Doktorandky Carolyn Dundesová a Rayyan Jokhai, spoluautorky studie publikované 18. září v časopise Nature Neuroscience, ukázaly, že stejný dvojí původ platí i u kuřat, dánio pruhovaného a žaludovníků, což naznačuje, že jde o starobylý evoluční rys, nikoli o zvláštnost člověka.

Objev má i okamžitý praktický přínos: vědcům se desítky let nedařilo v laboratoři vypěstovat neurony prodlouženého mozku. Lohův tým uvádí, že jeho metoda to konečně umožňuje, což otevírá cestu ke studiu chorob mozkového kmene, jako je ALS nebo spinální svalová atrofie, poprvé přímo v Petriho misce.