Fosilie cynodonta ze severozápadní Argentiny přinesla vědcům první přesvědčivý důkaz, že živorodost se u předků savců vyvinula už zhruba před 236 miliony let — tedy o 90 až 95 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo.

Jedinec druhu Chiniquodon theotonicus nesl v mikrostruktuře kostí takzvanou „neonatální linii“ — růstový prstenec značící prudké zrychlení růstu kostí bezprostředně po narození. Tým vedený Dr. Leandrem Gaetanem z argentinské výzkumné rady CONICET odhadl, že novorozenec vážil asi 1,7 kg, zatímco dospělý jedinec kolem 12 kg, což dává poměr téměř 14 %. To odpovídá placentálním savcům podobné velikosti, jejichž mláďata tvoří 8–15 % hmotnosti dospělce, a výrazně převyšuje vejcorodé plazy (0,1–0,6 %) i ptáky (1,3–4,5 %) srovnatelné velikosti.

„Poprvé ukazujeme, že živorodost byla přítomna alespoň u jednoho předka savců,“ napsal tým a zpochybnil tak dlouho zastávaný předpoklad, že všichni nesavčí cynodonti kladli vejce a že se živorodost vyvinula jen jednou, později, u savců skupiny Theria, z níž vzešli dnešní placentálové a vačnatci. Studie vyšla v časopise Frontiers in Mammal Science.