Vědci z Boloňské univerzity zjistili, že rytiny na 60 000 let starých fragmentech skořápek pštrosích vajec z jižní Afriky nebyly náhodné čmáranice, ale řídily se promyšlenými, opakujícími se geometrickými pravidly. Tým vedený doktorandkou Valentinou Decembrini a profesorkou Silvií Ferrarou provedl kvantitativní analýzu 112 fragmentů z nalezišť Diepkloof a Klipdrift v Jižní Africe a Apollo 11 v Namibii.

Více než 80 % rytých vzorů vykazovalo konzistentní prostorové uspořádání, včetně úhlů blízkých 90 stupňům a rovnoběžných linií. Jednodušší vzory obsahovaly opakující se pravé úhly a rovnoběžné pásy, zatímco složitější kusy odhalily šrafované mřížky a kosočtvercové motivy vytvořené rotací a systematickým opakováním — což naznačuje, že tvůrci měli před vyrytím návrhu v hlavě jeho celkovou představu.

Zjištění, publikovaná v časopise PLOS One, posouvají časovou osu abstraktního vizuálního plánování o desítky tisíc let před vznik písma a naznačují, že raní Homo sapiens z tradice Howiesons Poort už disponovali sofistikovaným geometrickým a prostorovým uvažováním.