Alan Greenspan, 13. předseda americké centrální banky (Federal Reserve), který téměř dvě desetiletí řídil americkou měnovou politiku v dobách konjunktury i krizí, zemřel v pondělí doma v důsledku komplikací Parkinsonovy nemoci. Bylo mu 100 let. Smrt potvrdila jeho manželka, novinářka NBC News Andrea Mitchellová, s níž byl ženat 29 let.
Greenspan zastával funkci předsedy Fedu po pět funkčních období pod čtyřmi prezidenty — Ronaldem Reaganem, Georgem H. W. Bushem, Billem Clintonem a Georgem W. Bushem — v letech 1987 až 2006. Jeho 18,5leté působení je druhé nejdelší v historii centrální banky. Pomohl stabilizovat trhy po krachu Černého pondělí roku 1987 a provázel ekonomiku asijskou finanční krizí (1997–98), splasknutím dot-com bubliny i turbulencemi po 11. září 2001.
Greenspanovo dědictví zůstává rozporuplné. Je chválen za dohled nad nejdelší ekonomickou expanzí v americké historii (1991–2001), avšak kritici mu vyčítají podporu finanční deregulace a nízké úrokové sazby — politiky, jež mnozí ekonomové označují za příčinu globální finanční krize v letech 2007–2008. Greenspan sám přiznal před Kongresem: "Udělal jsem chybu," když věřil, že banky jsou schopny se adekvátně samoregulovat. Federal Reserve v pondělním prohlášení uvedla, že "s hlubokým zármutkem" bere na vědomí jeho odchod a označila jeho přínos za "trvalou stopu v instituci, v širší oblasti ekonomie i v zemi."