Meta začala stavět datová centra pro umělou inteligenci uvnitř obřích textilních „rychle nasaditelných struktur“ — v podstatě průmyslových stanů napěchovaných čipy —, aby zprovoznila výpočetní kapacitu mnohem rychleji než konkurenční OpenAI, Google a xAI. Ve svém kampusu v New Albany v Ohiu, kde sídlí projekt Prometheus, postavila Meta mezi dubnem a červnem 2026 pět struktur, každou o rozloze zhruba 125 000 čtverečních stop. Stejný postup, převzatý od Tesly, používá i na dalších místech včetně jednoho v Tennessee.
Lákadlem je rychlost: běžné datové centrum se staví 18 až 24 měsíců, zatímco stan vyroste přibližně za tři měsíce. Daní za to je odolnost. Struktury postrádají záložní dieselové generátory i plnou klimatizaci a spoléhají místo toho na prefabrikované energetické a chladicí moduly a na to, co Meta nazývá sofistikovaným řízením zátěže. Jedno z míst v Ohiu napájí 400megawattová ostrovní plynová turbína v hodnotě kolem 1,6 miliardy dolarů.
Tento spěch odráží ohromující částky, které nyní proudí do infrastruktury pro AI. Meta zvýšila svůj výhled kapitálových výdajů na rok 2026 na 125 až 145 miliard dolarů ze 115–135 miliard, což je téměř dvojnásobek oproti 72 miliardám utraceným v roce 2025, přičemž každý čip pro AI uvnitř stanů stojí kolem 60 000 dolarů.