Výzkumníci z Univerzity Kjúšú v Japonsku ve spolupráci s Univerzitou Johanna Gutenberga v Mohuči v Německu dosáhli něčeho, co bylo v solární energetice dlouho považováno za nemožné: 130% kvantového výtěžku, což znamená, že na každý absorbovaný foton vzniklo přibližně 1,3 energetického nosiče. Výsledky, publikované v Journal of the American Chemical Society, využívají proces zvaný singletní fise v kombinaci s molybdenovým spin-flip zářičem.
Při singletní fisi se jeden exciton rozdělí na dva tripletové excitony s nižší energií, čímž se efektivně zdvojnásobí dostupná energie. Problémem bylo, že konkurenční mechanismus zvaný Försterův rezonanční přenos energie (FRET) odčerpával energii ještě před jejím znásobením. Tým to vyřešil použitím kovového komplexu se spinovým přechodem, kde elektron mění svůj spin při absorpci blízkého infračerveného světla a selektivně zachycuje pouze znásobenou tripletovou energii po dokončení fise.
Výzkumníci nyní pracují na přechodu technologie z kapalných roztoků do pevnolátkových zařízení s cílem integrovat tyto molekulární multiplikátory do funkčních solárních článků, LED diod a dokonce i kvantových počítačů. V případě úspěchu by to mohlo vést k ultravýkonným panelům produkujícím výrazně více elektřiny ze stejného množství slunečního světla a překonat teoretický Shockleyho-Queisserův limit, který desítky let omezoval účinnost konvenčních solárních článků.
