Nizozemští výzkumníci zjistili, že přibližně 27 milionů tun plastů ve formě ultrajemných částic menších než jeden mikrometr se vznáší pouze v severním Atlantiku. Studie publikovaná v časopise Nature řeší dlouholetou záhadu „zmizelého“ oceánského plastu — nezmizel, ale rozpadl se na neviditelné nanoplasty, které se nyní šíří vodou, vzduchem i živými organismy.

Tým na palubě výzkumného plavidla RV Pelagia odebral vzorky vody na 12 místech během čtyřtýdenní atlantické expedice a pomocí hmotnostní spektrometrie identifikoval tři hlavní typy: PET z lahví a textilií (nejrozšířenější ve všech hloubkách), PVC z trubek a hraček a polystyren z pěnových výrobků. Hlavní výzkumník Helge Niemann z NIOZ a Utrechtské univerzity varoval, že „nanoplasty mohou proniknout hluboko do našich těl — nacházejí se dokonce v mozkové tkáni,“ a zdůraznil, že jakmile se tyto částice rozptýlí, nelze je už nikdy vyčistit.