Kuba se propadá do nejhorší humanitární krize za poslední desetiletí poté, co Trumpova administrativa v lednu 2026 uvalila ropné embargo a zastavila venezuelské dotované dodávky, na kterých ostrov závisel. Země neobdržela ropu již tři měsíce, 11 milionů obyvatel zažívá přes 20 hodin denně bez elektřiny v Havaně a ještě delší výpadky v provinciích. Nemocnice byly nuceny sloučit provozy, desítky tisíc operací odloženy a školy uzavřeny v rámci nouzových opatření vlády.

Krize vyvolala noční protesty v Havaně, kde občané skandují „Už toho máme dost“ a „Rozsvěťte světla.“ Odhadem 40 % kubánské populace žije v extrémní chudobě a 2,5 milionu lidí — téměř čtvrtina obyvatelstva — emigrovalo od roku 2021. Nedostatek potravin, pitné vody a zhoršující se sanitární podmínky prohloubily vypuknutí nemocí po celém ostrově.

Odborníci varují, že ekonomický kolaps hrozí přerůst v plnohodnotnou uprchlickou krizi s regionálními dopady, přesto ani Washington, ani Havana nenastínily cestu vpřed. Embargo následovalo po americké intervenci ve Venezuele, která svrhla prezidenta Madura, načež Washington pohrozil cly zemím — včetně Mexika — které pokračovaly v dodávkách ropy na Kubu.